Eschatologická záchrana celého lidstva je připravována a chystána u Boha, je a bude to jeho dílo, oslavou jeho velebnosti. Prorok promlouvá však ve chvíli, kdy se zdá, že všechno je spíše naopak. vyvolený národ je existenčně ohrožen, Bůh Hospodin se zdá být poražen. Bůh je skrytý ve svém tajemství. Hospodin je však také Bohem budoucnosti, perspektivy věčnosti. I prorok to ví a s jistotou může ohlašovat brzké vítězství a oslavy Boha Hospodina.
2. čtení Řím 13,11-14
Křesťan žije do počátku v těsné blízkosti Kristova příchodu. Tato blízkost je neustálá, tak blízká, že radikálně mění celý křesťanův život. je mocným a naléhavým impulsem, v životě křesťana. Pro Pavla je celá etika křesťanského života aktivizována, prostoupena eschatologickou událostí. Hodina jeho příchodu už nastala, není teprve přede dveřmi.
Evangelium Mt 24,37-44 (Český ekumenický překlad)
36 O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám. 37 Až přijde Syn člověka, bude to jako za dnů Noé: 38 Jako tehdy před potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu, 39 a nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky - takový bude i příchod Syna člověka. 40 Tehdy budou dva na poli, jeden bude přijat a druhý zanechán. 41 Dvě budou mlít obilí, jedna bude přijata a druhá zanechána. 42 Bděte tedy, protože nevíte, v který den váš Pán přijde. 43 Uvažte přece: Kdyby hospodář věděl, v kterou noční hodinu přijde zloděj, bděl by a zabránil by mu vloupat se do domu. 44 Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete.
Analýza:
Jde o tzn. apokalyptickou řeč (Mt 24-25 a par). Nikdo neví o hodině příchodu Syna člověka ani Syn sám. Jde výlučně o Otcovo dílo a rozhodnutí (v. 36), proto je třeba bdít, to je úkol Kristových učedníků (nás křesťanů): Pán může přijít kdykoliv! Ve verších 37-41 je Kristův příchod zcela neočekáván, v 45-51 je očekáván později a v 25,1-13 naopak dříve. Základní části: analogie s dobou Noemovou (37-39), rozdělení (40-41), výzva “bděte” a podobenství o zloději (42-43) napomenutí (v. 44).
Výklad:
Matouš přebírá z tradice srovnání se dny Noemovými. Má na mysli především překvapení tehdejších pokoleních, když je potopa přepadla zrovna uprostřed života vedeného v zajištěnosti a bezpečí (jedli, pili, ženili se, vdávali). Toto překvapení bylo jistě nemilé a příchod potopy velmi nečekaný. Stejně tak bude nečekaný a náhlý příchod Syna člověka. Ježíš zde varuje: nedělejte tak, aby to nebylo nemilé překvapení. A konečně můžeme počítat, že příchod Syna člověka bude v každém ohledu překvapením. Proto zde v popředí stojí výzva: probuďte se! Buďte bdělí, abyste viděli, abyste mohli neustále vyhlížet příchod Pána. Samozřejmě není konkretizována forma ani vlastní praktikování bdění. Z následujícího však vyplývá, že být bdělý, být na stráži, hledět a vyhlížet příchod Pána není záležitostí zvláště k tomu vyhrazeného dne. To naznačuje také připomenutí oněch dvou rolníků a dvou “mlynářek”. byli přistiženi a překvapeni při stejné činnosti, při všední rutině každodenního života (jako za dnů Noe, ženili se a vdávali, pili a jedli). Ovšem i zde se ukázalo, že když dva dělají totéž, není to totéž. Příchod se může uskutečnit za zcela běžných a všedních, každodenních okolností. Právě v těchto chvílích, v době každodenního obstarávání živobytí, má být křesťan neustále na stráži pro vyhlížení příchodu Syna člověka.
Ve středu pozornosti stojí parusie, příchod Pána. Ačkoliv je příchod Pána kladen do budoucnosti, tedy ve středu pozornosti stojí událost z budoucnosti, přesto je celý oddíl zaměřen do přítomnosti. Biblická apokalyptika nechce být předpovídáním budoucnosti. Biblická apokalyptika mluví o přítomnosti a do přítomnosti. A předně to budoucí, které tu (ještě) není, už teď určuje a tvoří přítomné.
Zvláštnosti podobenství (42-44). Jde o stručné a jednoduché podobenství. Jediný důraz: nečekanost příchodu. Kvůli nečekanosti příchodu Syna člověka je třeba neustále bdít. Na podobenství je provokativní to, jak jsou přiděleny role. Role hospodáře se nabízí člověku. S touto rolí se mají identifikovat učedníci. V jiných podobenstvích je tato role vyhrazena Bohu. O to podivněji a provokativněji pak působí, že role zloděje je přidělena Synu člověka, jehož cílem je přistihnout hospodáře nepřipraveného. Zloděj ani jinou variantu nevítá. Učedníci pak mají hrát se Synem člověka jakousi hru na zloděje. Musejí bdít, aby nebyli nachytáni, jak spí.
K historickým souvislostem: synoptická apokalypsa mluví o pádu Jeruzaléma a chrámu v roce 70. p. Kr., mluví o konci tohoto věku, o příchodu Syna člověka, o soudu. Apokalyptické představy tehdejší doby vedli k mylnému a falešnému přesvědčení, že právě tato událost je už očekávané “ono”. Křesťané a především židé měli pocit, že toto je ten konec světa. Proti tomu synoptická apokalypsa říká: teď ne – ale jednou určitě. Proto neustálé upozorňování, že pád chrámu a Jeruzaléma je jen začátek. Křesťané se nemají nechat zmást falešnými představami. Konec věku, příchod Syna člověka nemusí přijít dnes večer, ale jednou určitě přijde a přijde jako zloděj v noci, proto je třeba být neustále připraven. Křesťané by se neměli nechat ukolébat falešnou jistotou, že když nepřišel dnes večer, tak už nepřijde vůbec.
-ds-
Starokatolická kolekta:
Živý Bože, přijď, abys nás spasil!
Vysvoboď nás z moci zla a hříchu
a pomoz nám vyjít vstříc Kristu cestou spravedlnosti,
aby až znovu přijde, nás našel bdící
- Ježíš, náš Pán a bratr,
který v jednotě Ducha svatého s tebou žije a působí navěky.