1. neděle po Zjevení Páně (Křtu Páně)

Autor:
Publikováno:

Introitus Dilexisti (Ž 45:8.2) nebo Iz 44,3-5; texty Iz 43,1-7, Ž 29, Sk 8,14-17, Lk 3,15-17.21-22

Uvedení do liturgie:

Dnes se loučíme s dobou vánoční… Bůh na sebe vzal lidské tělo a přišel do tohoto světa. Vánoční zvěst dostává v tomto období liturgického roku další podobu: ten, který se pro nás narodil, nám nechtěl zůstat neznámým. Zjevuje svou slávu pohanským mágům z východu, sestoupením do vod Jordánu plní Boží vůli. Nebesa zvěstují jeho slávu. Z ústraní Nazareta vychází Ježíš do světa, povolává své učedníky a tu Boží vůli jim zjevuje.

Vystupme i my z ústraní svých obav či své vlažnosti a vstupme do proudu Boží milosti...

(může následovat vyznání vin i vstupní antifona, která jakoby směřovala k osobnímu přivlastnění si křtu, což je vzhledem ke čtením jedním z témat)

Introit (vstupní antifona): Iz 44,3-5

Zpívá-li se ordinarium, je možno v evang. prostředí jako Kyrie zpívat EZ 286,1.4.5, jako Gloria EZ 289,1-4+7

Verš před evangeliem (Lk 3,16bc):

Aleluja. Přichází někdo silnější než já.; nejsem ani hoden, abych mu rozvázal řemínek jeho obuvi; On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. Aleluja.

Kolekta:

Všemohoucí, věčný Bože, Ty jsi slavnostně prohlásil, že Kristus je Tvůj milovaný Syn, když na něj při křtu v Jordánu sestoupil Duch svatý; dej, ať všichni, které jsi přijal za syny a dal jim nový život z vody a z Ducha svatého, zůstávají v Tvé lásce. Skrze Tvého Syna, ...

nebo

Bože, Tvůj jednorozený Syn přišel na svět v skutečném lidském těle a stal se jedním z nás; dej, prosíme, ať jsme skrze něho vnitřně proměněni. Pomoz nám, abychom měli účast na jeho božství. Neboť On s Tebou v jednotě Ducha svatého...

(řk misál)

nebo

Otče v nebesích,

prohlásil jsi při Ježíšově křtu v řece Jordánu, že je Tvým milovaným Synem a pomazal jsi jej Duchem svatým. Dej, aby všichni, kdo jsou pokřtěni v jeho jméno, zachovávali smlouvu, jíž se zavázali, a statečně jej vyznávali jako svého Pána a Spasitele, který s Tebou a s Duchem svatým...

(Agenda ČCE)

Vstupní modlitba (tam, kde se neužívá kolekta – bez vyznání vin):

Dobrý Bože,

voláme k Tobě po rozbřesku dne. Pomoz nám modlit se, soustředit naše myšlenky a ztišit naše srdce, protože to sami neumíme. Děkujeme Ti za klidnou i bezesnou noc i za nový den. Děkujeme Ti za to, že můžeme přijít sem, do místa společenství, do místa víry, naděje a lásky, kde se nám dáváš Ty sám. Odkrýváš se nám v celé své kráse i prostotě , ve své síle i zranitelnosti – ve svém Slovu nám odkrýváš svá tajemství, abychom už nyní věděli o Tvých nejhlubších úmyslech s námi, o Tvé lásce, která nezná hranice, překážky ani prázdnotu. Pomoz nám, abychom – i když jsme otřeseni – našli skálu Tvé dobroty, na které můžeme stát: Daruj nám tu milost, abychom se v evangeliu setkali s  Ježíšem Kristem, který nás shromažďuje a vede, abychom s ním a v něm poznali Tvoji lásku a byli všichni jedno v Tobě, který s Ním a s DS žiješ a kraluješ…

Modlitba s vyznáním vin:

Nebeský Otče, Tys uhasil na poušti žízeň svého lidu. Těm, kteří tě potřebovali, jsi dával vždycky novou naději, směr a cíl. Těm, kteří tě očekávali, jsi naplnil život něčím novým a krásným. A nám všem, abys uhasil naši žízeň po pravém životě a touhu po lásce, jsi dal svého Syna Ježíše, který je naším Spasitelem.

Vyznáváme Ti, že svou žízeň někdy ukájíme něčím úplně jiným, než Tebou, Tvým slovem, Tvou láskou. Odpusť nám, když nás nezajímá tajemství Ježíšova života, když si raději hledáme vzory v jiných osobnostech, když netoužíme po Tvém poslání, ale jen po naší spokojenosti. Možná proto, že jsme si mysleli, že jsi příliš daleko na to, abys nás slyšel, abychom Tě mohli najít, abychom s Tebou mohli žít.

Ale Ty nám vycházíš vstříc.
Proto Tě pokorně Tě prosíme, dobrý Bože:
Otevři i nám pramen vody tryskající do života věčného.
Abychom se směli nazývat a skutečně byli tvými dětmi.
Abychom uměli naslouchat hlasu Tvého jednorozeného Syna.
Abychom uměli žít.

Tato modlitba je koncipovaná jako modlitba po kázání, lze ji však použít i jinde a jinak – buď jen část z ní, nebo ji rozdělit na části oddělené odpovědí shromáždění. V evang. prostředí ji lze ukončit vybídnutím ke společné odpovědi, např. takto: Sestry a bratři, kdo se k této modlitbě připojujete, prosme společně slovy „Pane, smiluj se nad námi!“ – shromáždění odpoví: „Pane, smiluj se nad námi!“

Slovo milosti: Jan 1,16-18 nebo Jan 17, 24-26

- lze uvést takto: Přijměte do svých srdcí slovo svrchované milosti Boží:…

- dialog lze uzavřít vybídnutím ke společné odpovědi: A všichni, kdo se spolu se mnou odevzdáváte do rukou Božího milosrdenství, řekněme k tomu své „Amen“. shromáždění odpoví: „Amen!“


Přímluvy (proseb je záměrně více k výběru):

Náš Vykupitel byl od Jana v Jordánu pokřtěn a Duch svatý na něj sestoupil. Proto ho společně prosme o dar DS – dnes můžeme na ty jednotlivé prosby odpovídat místo slov Pane smiluj se slovy Pane, sešli nám svého Ducha.

(po slovech Proto Tě prosíme… říkejme společně Pane, sešli nám svého Ducha.)

PJK, Otec o Tobě vydal svědectví a nalezl v tobě zalíbení. Dej, ať i my víme, že nás miluje, ať máme tichou, ale jasnou vnitřní jistotu jeho lásky. Proto Tě prosíme…

Kriste, Tys nedolomil nalomenou třtinu a neuhasil doutnající knot. Smiluj se nade všemi, kteří se Tě snaží poctivě hledat. Proto Tě prosíme…

Ježíši, Ty ses postavil do jedné řady s námi, abys nás chytl za srdce. Ať všichni, kdo jsou pokřtění, denně zakoušejí Tebe jako svého Pána, ať se ti, kteří jsou křesťané jen svým křtem, k Tobě obrátí celým srdcem. Proto Tě prosíme…

Kriste, náš Spasiteli, Ty jsi pokorně přijal křest od svého služebníka a ukázals´ nám cestu pokory. Prosíme, ať se můžeme stát světlem těm, s nimiž se setkáme třeba tento týden. Proto Tě prosíme…

Ať rodiče i kmotři plní své závazky, ať se nezříkají své odpovědnosti. Prosíme Tě, ať i my dokážeme o Tobě svědčit těm, kteří jsou ve víře teprve na začátku. Proto Tě prosíme…

PJ, Tvůj Otec Tě povolal za světlo národům. Prosíme, buď světlem také těm, kteří mají na světě moc, ať se zasazují o mír a spravedlnost. Proto Tě prosíme…

Tvůj Otec Tě pomazal DS ke službě spásy. Ať celý svět dojde k poznání pravdy, která je nad námi, která je v tobě, ať všichni lidé uvěří a najdou cestu věčného života. Proto tě prosíme…

Kriste, naše naděje, Ty nás nenecháváš v temnotách, ale jdeš nám vstříc jako jeden z nás, a přece jako ten, který nám může pomoci jinak a víc než kdokoli z nás. Ať tvá láska přitáhne k sobě všechny, kteří tě neznají. Proto Tě prosíme…

V tichosti Ti předkládáme své osobní prosby…

PJK, křtem jsme se stali Božími dětmi. Pomoz nám, ať jimi skutečně jsme. Doveď nás ke svému Otci. Vždyť Ty s Ním již nyní žiješ a kraluješ ve jednotě Ducha sv. na věky věků. Amen.

(říká-li se Otčenáš před přijímáním)

PJK, křtem jsme se stali Božími dětmi. Pomoz nám, ať jimi skutečně jsme. Spolu s Tebou společně chceme volat k Tvému i našemu Otci…

(je-li přímluvná modlitba zakončena modlitbou Otčenáš)

Ke slavení eucharistie:

Zpěv k přinášení darů: EZ 366

Sanctus: EZ 159,(1-)3 nebo 294,4

Agnus Dei: EZ 322

Jako eucharistickou modlitbu doporučuji Euch. modl. Limské liturgie (Ag ČCE II 370-372), která má výrazné anamnetické i epikletické prvky (křest Ježíšův, sestupující Duch svatý).

K jiné eucharistické modlitbě lze použít prefaci z řk misálu:

... Neboť když byl Ježíš pokřtěn v Jordánu, podivuhodnými znameními jsi nám zjevil tajemství jeho života a poslání: slyšíme Tvůj hlas z nebe a věříme, že Ježíš je Tvé Slovo, které žije mezi námi; v podobě holubice vidíme sestupovat Tvého Ducha a poznáváme, že Ježíš je Tvůj Kristus, Tvůj Služebník, kterého jsi svým Duchem pomazal na kněze, proroka a krále, aby chudým zvěstoval evangelium. A proto se připojujeme ke chvále, kterou Ti vzdávají nebesa, zpíváme píseň o Tvé slávě a voláme:

Pozvání ke Stolu Páně: Iz 55,1a+3b

Zpěv k přijímání (při vysluhování): EZ 490,1-3.(4-7).10-16 nebo 463 nebo 462

Postcommunio: 1Kor 1,9 nebo Iz 43,1-2 nebo Iz 42,6

Modlitba po přijímání:

Ježíši Kriste, živý a přítomný,

skláníme se před tajemstvím Tvého života. Narodil ses pro nás v opovržení a v chudobě, už jako dítě ses stal uprchlíkem, lidé kolem tebe nechápali, a Tys jim přesto věnoval celý svůj život. Vzal jsi na sebe naše lidství, vstoupil jsi do kalných vod našeho života.

U Tvého stolu jsme stáli v proudu Tvé čiré milosti; mohli jsme z něj jíst i pít. Dal jsi nám víc, než si dovedeme představit. Dáváš nám víc, než po čem toužíme. Děkujeme Ti - a prosíme Tě:

Dej, abychom Tebou posilněni stáli pevně uprostřed vírů svého života a přitom byli zcela odevzdáni Tobě, tak jako Ty ses odevzdal nám. Buď středem našeho života – vždyť Ty žiješ již nyní v našem středu ´ se svým Otcem v jednotě Ducha svatého ´ na věky věků. Amen.

Další písně z EZ (dosud neuvedené), které je (vzhledem ke konkordanci) možné zařadit do bohoslužebného pořadu této neděle:

209 nebo 174 (dobré přebásnění Ž 29)
647
245,1-8
289