Pokání za nejednotu

Bratři a sestry, je vůlí našeho Pána, aby jeho učedníci byli jedno, a také apoštol Pavel nám svědčí, že rozdělení Kristova těla je hříchem. Svůj podíl na tomto hříchu nyní před tváří Boží vyznejme:

Vyznáváme, že nejen naši předkové, ale i my sami neseme vinu na rozdělení Církve, tvého těla. K tobě voláme: Pane smiluj se.

Vyznáváme, že při pohledu na minulost neumíme odlišit zápas o Tvoji pravdu od lidské pýchy a lidského selhání, a tak často velebíme to, zač bychom se měli stydět. K tobě voláme...

Vyznáváme, že neblahé dědictví minulosti předáváme také svým dětem a vnoučatům, místo abychom je vedli ke snaze o uzdravení ran tvého rozděleného těla. K tobě voláme...

Vyznáváme, že se často chováme jako majitelé pravdy, a ne jako její svědkové, a že se díváme zpatra na ty, kdo tě ctí jinde a jinak než my. K tobě voláme...

Vyznáváme, že úsilí o jednotu v pravdě a lásce nechápeme jako svůj úkol a jeho břemeno necháváme na druhých – na představitelích církví nebo ostatních křesťanech. K tobě voláme...

Vyznáváme, že se často necháváme znechutit, když práce pro jednotu uvízne na mrtvém bodě, a že znovu stavíme staré hradby, místo abychom je překonávali. K tobě voláme...

Bože, odpusť nám naši minulost, posvěť naši přítomnost a ukaž nám cestu do budoucnosti, kterou pro nás hříšné otevřela nejsvětější oběť tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána. O to tě v jeho jménu prosíme.
Amen.