33. neděle v mezidobí C / 23. po Trojici

Autor:
Publikováno:

Iz 65, 17-25
Tématem čtení z Izajáše jsou nová nebesa a nová země. Nádherná píseň – vize světa, který díky Bohu nebude podléhat zákonitostem zmaru a zkázy. Vše co člověka trápí a děsí, čemu podléhá a z čeho je smutný, to vše zůstane za branou Nového Jeruzaléma.

nebo Mal 4, 1-2 (resp. v ekum. překladu Mal 3, 19 –20a)
Přichází soud. Ti, kdo mají úctu před Hospodinovým jménem tímto soudem projdou bez úhony.

Žalm 98
Hospodin přichází, aby zjevil svoji spravedlnost, přichází k soudu. To je důvod radosti a chvály.
Jako žalmový zpěv může být použita také 12. kapitola Izajáše.

2 Tes 3, 6-13
Čtení z epištoly je horlivá polemika proti těm, kteří se neživí vlastní prací a místo toho se pletou do věcí, které se jich netýkají. Vypadá to jako reakce na konkrétní situaci. V souvislosti s ostatními texty může tvořit zajímavý kontrapunkt – soud a nový věk je blízko, to však neznamená zahodit svou práci a řádný život.

Evangelium podle Lukáše 21, 5-19

Na tomto místě začíná tzv. synoptická apokalypsa (par. Mt 24, Mk 13). Přesto, že se verze navzájem v jednotlivostech liší, je zřejmé, že cílem synoptiků bylo zachovat věrné podání Ježíšovy řeči, kterou vyslovil krátce před svým utrpením a smrtí. Tématem je poslední čas – otázka, která hryže učeníky se týká času a poznávacího znamení začínající parúzie.
Souvislost konce chrámu a Ježíšova přicházejícího utrpení je přinejmenším zajímavá – jakoby si učedníci až poslední dobou uvědomovali (nebo neuvědomovali), že chrám nemusí stát věčně, že se nemusí stát centrem mesiášské říše; že Ježíšova cesta nemusí být cestou běžného politického triumfu. Ježíš zemře a z chrámu nezůstane kámen na kameni.
Tato synoptická eschatologie neodpovídá na otázku učedníků přesnými údaji. Ovšem je možno z toho vyčíst, že konečné rozuzlení, druhý příchod Ježíšův nepřijde hned a zkáza chrámu nebude posledním slovem dějin světa.

5-6 Předpověď zkázy chrámu. I taková jistota, jako je chrám, není jistotou navěky.
7-9 Ovšem na otázku, kdy ta doba zlomu přijde, neodpovídá Ježíš přesně. Varuje na tomto místě před falešnými proroky a určovateli termínů konce světa. Nebezpečí je zejména v tom, že tito proroci přicházejí v Ježíšově jménu, jeho jménem se prokazují. Znamení, která přicházejí je třeba rozlišovat. To, že pohled okolo naznačuje konec světa neznamená, že již “nastal čas”. Ježíš neukolébává svůj lid sliby, že žádné katastrofy nenastanou. Popisuje realitu – ale zároveň povzbuzuje k naději. Realita není důvod pro strach, poslední slovo má Bůh. Že se to musí stát není osudovost, znamená to ale, že z Božích rukou svět nevypadl.
10-11 Politika, společnost, příroda – všechno se zmítá, je nemocné a hladové; jak na zemi – tak na nebi velká znamení – i celý vesmír není v pořádku. Ale nic z toho neukazuje na kvalitu vztahu Boha k člověku, ten se nemění.
12-19 Tato trápení se týkají nejen společnosti, ale také jejích jednotlivých členů – křesťanů obzvláště. Pronásledování je příležitost ke svědectví, ani v tomto případě není věřící od Boha vzdálen. Budou obdarováni moudrostí, řečí přímo neodolatelnou, takže z utrpení vzejde požehnání a možnosti svědectví o Kristu. Ten, kdo vytrvá při Kristu (i za cenu ztráty vlastního života), získá Život. Paradoxně působí upozornění na možnost smrti a zároveň ujištění o tom, že ani vlas se z hlavy neztratí.

Motivy ke kázání:

- zprávy ve sdělovacích prostředcích o katastrofách a válkách – to může křesťana znejišťovat; Ježíš na to v biblickém svědectví upozorňuje předem, aby z nás část strachu odňal – tu část strachu, která nám chce namluvit, že tato hrůza souvisí s nepřítomností Boha

- krizové situace se týkají celého života, jeho všech oblastí – od nás vyžaduje Hospodin důvěru, spolehnutí na jeho moc.

- v souvislosti s ostatními texty se objevuje motiv soudu, rozdělení toho, co přetrvat má od toho, co je určeno ke zničení. I každý věřící je postaven pod soud (a musíme to číst nejprve ostnem proti sobě).

- bojíme se Kristova příchodu nebo ho toužebně očekáváme? je nám bližší katastrofické líčení nebo nadějné obrazy ze SZ čtení?

-ms-

Starokatolická kolekta:

Bože, tvůrce všeho nového,
ty svým věrným připravuješ budoucnost,
která předčí všechno, po čem toužíme.
Daruj nám své slovo a svou moudrost,
abychom poznali znamení času a tak získali spásu a život.
O to tě prosíme,
Otče našeho Pána a bratra Ježíše Krista,
který s tebou a s Duchem svatým
žije a život tvoří navěky.