Text
* J 3, 1-17
1 Mezi farizeji byl člověk jménem Nikodém, člen židovské rady.
2 Ten přišel k Ježíšovi v noci a řekl mu: "Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha. Neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním."
3 Ježíš mu odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží."
4 Nikodém mu řekl: "Jak se může člověk narodit, když už je starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit."
5 Ježíš odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího.
6 Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch.
7 Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu.
8 Vítr vane kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha."
9 Nikodém se ho otázal: "Jak se to může stát?"
10 Ježíš mu řekl: "Ty jsi učitel Izraele, a tohle nevíš?
11 Amen, amen, pravím tobě, že mluvíme o tom, co známe, a svědčíme o tom, co jsme viděli, ale vy naše svědectví nepřijímáte.
12 Jestliže nevěříte, když jsem vám mluvil o pozemských věcech, jak uvěříte, budu-li mluvit o nebeských?
13 Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn člověka.
14 Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka,
15 aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný.
16 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.
17 Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen.
Homiletické podněty
1. Komu jsou tato slova určena?
Nikodémovi, který zastupuje všechny ty, kteří svými otázkami odpovídají na Boží volání. Možná mnohokrát využil i bezesné noci k hledání odpovědí na otázky svého srdce, na otázky skryté někde v hloubce života. V této noci, o se mu však odpovědi dostává.
2. Co hledá lidské srdce?
Odpovědí na lidské otázky je vidět Boží království, vidět Boha tváří v tvář. Nezviklá odpověď pro Nikodéma. Židé tehdejší doby viděli ideál v tom, když by aspoň jeden den zachoval Izrael Boží zákon.
3. Co znamená vidět Boha?
Vidět Boha znamená vejít do Božího království, tedy narodit se z vody a z Ducha svatého. Nejde o to narodit se znova, ale shora. Ne podruhé, ale z Ducha svatého, který dává poznat, co je dobré nebo zlé, který je Boží přítomností v tomto světě, Boží životodárnou silou.
4. Boží přítomnost v tomto světě
Bůh je ve světě přítomen ve svém jménu, které přebývá v Jeruzalémském chrámu a Hospodinova Šechina, Sláva, která vychází z místa mezi dvěma cheruby nad truhlou smlouvy. Jak se však tato tajuplná Boží přítomnost ve světě může stát novým oživujícím začátkem?
5. Moudrost
Moudrost, která odevždy byla u Hospodina, kterou nalézt, znamená nalézt život a dojít Hospodinových zaslíbení. To co nyní Nikodém vidí, o tom má vydat svědectví.
Co, resp. koho viděl Nikodém, člen velerady, v noci o které mluvíme?
6. Tajemství Boží trojice
Naplnění našeho neklidného srdce je ve vidění Boha. Odkrytí Boží přítomnosti ve světě v síle Ducha svatého, který je účinnou silou Kristovy přítomnosti mezi námi. A přijetí ukřižovaného a vzkříšeného Ježíše, odvěky existující Boží Moudrosti, který se může stát i naší moudrostí. Toto trojí: Otec, Duch a Syn nazývá křesťanská teologie Boží trojicí. Nejedná se o žádnou spekulaci, matematickou nepřesnost či liturgickou ozdobu. Je to odpověď na otázku položenou v hloubce našeho srdce. A je to také otázka stále znovu kladená naší víře.
Bůh Otec, Syn a Duch svatý. Ten, kterého chceme spatřit, ten, kterého máme přijmout a ten, kdo umožňuje vejít. Trojjediné tajemství božího spásného jednání s námi. Tajemství, které nevolá po odkrývání, nevolá po pochopení či objasnění. Chce spíš, abychom se v něm učili přebývat, abychom se z něj učili žít. V Nikodémově nočním rozhovoru se setkáváme s tajemstvím Boží lásky k nám a tak také s částečným odkrytím hlubiny božího vnitřního života.
7. Proč věříme v jednu Boží přirozenost a ve tři Boží osoby?
Protože věříme v Boha přebývajícího v nepřístupném světle, zahaleného a skrytého, který je zároveň Bohem přítomným a milujícím, Bohem, který je nám blíž, než my sami sobě. Ta radostná zvěst dnešního evangelia o Boží trojici, o třech božských osobách, umožňuje našemu lidskému rozumu i srdci tušit Boha jako nepochopitelný a člověka nekonečně přesahující základ všeho. Zároveň nám však dovoluje vnímat Boží přítomnost ve světě, vnímat Boha jako toho, kdo je nám blízko a odpovídá na naše otázky. Je nám tak blízko, že se stal jedním z nás- vtělil se v Ježíši Kristu. Je nám tak blízko, že v Duchu svatém obklopuje náš život, a když bychom se ptali kde a jak je, byli bychom jako ryby v moři, které se ptají zda existuje voda.
8. Bůh vztahů
Trojjediné tajemství božího spásného jednání s námi zakládá skutečnost církve. Věříme v Boha, který sám sebe dává. Je to Bůh vztahu. A nedává si nic jiného než sebe sama. Takové vzájemné obdarovávání se znamená, že tři božské osoby jsou si nejen tak blízko, že by měli jen stejnou přirozenost, ale mají jednu přirozenost. Věříme v jednoho Boha, v Boha ve kterém existuje vzájemnost, společenství a vztah. A právě tento Bůh, který je svou přirozeností společenstvím a vztahem zakládá podstatu církve. Církev, to je: Boží tajemství, panství Kristovo a síla Ducha svatého. Právě proto, že věříme v Boha, který je svou přirozeností společenstvím a vztahem, je také naše bytí křesťany a křesťankami, bytím ve společenství. Společenstvím ne ve smyslu nějaké party, ale společenstvím ve smyslu obrazu Boží Trojice, ve smyslu být jedno a zůstat rozdílnými.
9. Odpovědi na otázky našeho života
Ježíšova slova Nikodémovi i všem těm, kdo se svými otázkami prožívají svou noc: uvidíte Boha tváří v tvář, neboť v Kristu jste byli obnoveni a v Duchu jste uschopněni vejít. Bůh nás stvořil jako svůj obraz, jako osobu. V Kristu pak lidskou přirozenost obnovil. Křtem jsme se narodili z vody a z Ducha, který nás vede.
10. Dosvědčit svou víru
Nikodém před sebou viděl vtělenou Boží moudrost, Syna člověka, který sestoupil z nebe, toho, který se stal člověkem. To, co viděl to přijal a dosvědčil- v obojím smyslu toho řeckého slova: dosvědčil to jak svou svědeckou výpovědí a zastáním se Ježíše před veleradou, tak při Ježíšově martyriu- mučednické smrti, když přinesl myrhu a aloe na posmrtné pomazání. Dosvědčil tím Ježíšovo vyvýšení v utrpení i vyvýšení v oslavení. Dosvědčil tak i svou víru ve jméno jednorozeného Syna božího.
Závěr
Častokrát ve svém životě voláme třebas i do nočního ticha otázky o síle, smyslu a cíli našeho života. Trojjediný Bůh na takové volání odpovídá. Dává sílu svého Svatého Ducha, v Ježíši Kristu je smyslem našeho života a v Bohu Otci je cílem naší pouti. Víru v tohoto Boha dosvědčujme, vždyť v něm žijeme, k němu se pohybujeme a z něho jsme.
Starokatolická kolekta:
Bože, stvořiteli nebe a země,
ty jsi Pánem vesmíru.
Ve svém Synu Ježíši Kristu
jsi s námi sdílel náš život i naši smrt.
Tvůj Duch žije v nás a udržuje nás při životě.
Dej, ať tvá láska, tvé přátelství a tvé smilování
získají v našem životě prostor.
Ať přijde tvé království.
Prosíme tě o to skrze Ježíše Krista,
tvého Syna, našeho Pána,
který v jednotě Ducha svatého
s tebou žije a působí na věky věků.