Sk 8, 26-40: Obrácení etiopského vořana je jednou z prvních zpráv o obrácení pohana. Tématem připomíná obrácení Kornelia (Sk 10). Příběh ukazuje, jak byl Filip zázračně Bohem veden, aby vykonal dobrý čin. V tom je motiv podobný motivu evangelia, kde ratolest, která zůstává při kmeni, nese hojné ovoce.
Ž 22, 25-31: Žalmista má za úkol vydávat svým bratrům svědectví o tom, že Hospodin nepohrdá utištěným. To uvidí i pronárody (společný motiv se Sk) Mají žít v bázni před Bohem. Ten bude všemi ctěn jako vládce a král a zvěst o něm se ponese i dalším pokolením.
1 J 4, 7-21: Pasáž o vzájemné lásce: kdo je z Boha, miluje svého bližního. Narození z Boha dává možnost milovat i tam, kde by na to naše vlastní síly nestačily. Bůh je světlo, to znamená, že jeho jednání osvětluje naše životy a dává jim nést ovoce. Zvláště v. 16 má společný motiv s evangeliem pro tuto neděli.
J 15, 1-8
Pasáž o kmeni a ratolestech je součástí většího celku J 15, 1-17. Tento celek má dvě témata – vinný kmen a jeho ratolesti a přikázání učedníkům vzájemně se milovat. Tato témata spolu úzce souvisí.
Obraz vinného keře a jeho větviček připomíná také slova z ustanovení Večeře Páně (Mk 14,25), kde se mluví o pití z plodu vinné révy. Připomíná důležitost jednoty učedníků v Kristu.
Jde o poslední výskyt formule “já jsem” a jediný výskyt, kde Ježíš formuli rozvíjí přirovnáním Otce. Je dobré si povšimnout, že již ve Starém zákoně je k vinici nebo révě přirovnáván Izrael. Výrazné je to, že v SZ jde vždy o případ, kdy je Izrael souzen pro svou zkaženost nebo neschopnost nést ovoce (např. Iz 5,1-7, Jer 2,21). Ježíš jako pravý vinný kmen kontrastuje s Izraelem jako tím, který selhává. To Ježíš pomáhá naplnit Boží volání po ovoci. Vinný kmen není církev, nýbrž Ježíš. Teprve ve spojení s ním, v jeho síle, může lid nést ovoce. (Podobný obraz můžeme nalézt také v Ž 80, 14-18) Obraz je smysluplný pouze na pozadí velikonočních událostí a vyprávění o seslání Ducha svatého.
Výklad po verších:
v. 1-4: Obraz keře vinné révy
ukazuje církev jako živé společenství Krista s křesťany. Vztah vinaře a vinného
kmene vyjadřuje vztah mezi Ježíšem a Bohem Otcem (viz J 4, 34nn). Odřezávání
ratolestí, které nenesou ovoce, znamená odstranění mrtvých větviček. Čištění se
rozumí ve smyslu zamezení růstu nežádoucích výhonků, které jsou neplodné a jen
ubírají sílu nebo zamezení toho, aby se
ratolesti rozrostly do nežádoucích rozměrů. Zůstanou-li ve správném tvaru a
velikosti, hojněji ponesou ovoce. Přeneseně můžeme výrok chápat jako varování
těm, kteří byli křtem začleněni do církve, ale ovoce vzájemné lásky a služby
(viz v.12 a 17 a 1 K 12,26) nenesou. Očistění slovem připomíná symbolický
význam pasáže o umývání nohou učedníkům z J 13,10. „Zůstat v Ježíši“ neznamená
pouze vytrvat ve víře, ale vytrvat v jednotě s ním. Slovo meivnate můžeme chápat ve významu vkročit do jednoty s Kristem
. Teprve pak On zůstává v nás, když my zůstáváme v něm. Jde také o naše
rozhodnutí.
v. 5: Zůstat v Kristu znamená nést ovoce, bez Krista nejsme nic. Stejně jako Ježíš je závislý na svém nebeském Otci-vinaři (J 5, 19. 30), tak i my zcela závisíme na svém Vykupiteli. Je zde velký konrat mezi tím “nemoci činit nic” a “nést hojné ovoce”, tedy prokazovat živost víry láskou. Obraz vinného kmene a ratolestí pak připomíná také Pavlův popis církve jako těla Kristova (Ef 4,15nn, Ko 1,18 atd.).
v. 6: Obraz neužitečné větve je realistický, uschlé vinné větve se skutečně často pálí. Zřejmě nejde o obraz ohně pekel, ale spíš je to pokus o vyjádření neužitečnosti těch, kdo nezůstanou při kmeni a budou vinařem posouzeni jako nepotřební. (Užitek z takového ohně je pak jen užitkem z poučení se ze špatného příkladu). V této souvislosti nelze nepomyslet na osud Jidáše.
v. 7: Verš je ilustrací toho, co znemená zůstat v Kristu. Ve verších 1-6 šlo především o víru, která důvěřuje Kristu a vede k jednotě s ním. Tento verš zdůraňuje důležitost Kristových slov. Věřící, jehož modlitby vyrůstají z poslušnosti Kristových slov, bude jistě vyslyšen.
v. 8: Takto nést ovoce, to je oslavit Otce. Být učedníkem znamená přinášet i oběti (Řím 5,3nn). Nejde jen o rozhodnutí pro Ježíše, ale také o vytrvalost v rozhodnutí.
Homiletické podněty:
- pravým vinným kmenem není církev, ale Ježíš Kristus. Lze rozvinout myšlenku o tom, že je třeba se přidržet právě Krista, nespoléhat se příliš na církev jako instituci a zachovat si otevřené oči i srdce pro to, kde si už církev osobuje právo, které jí nepatří.
- jde i o naše rozhodnutí zůstat při vinném kmeni a mít tak možnost nést ovoce, podíl vlastní dopovědnosti je nepřehlédnutelný, ale pasáž nás povzbuzuje, že dobré rozhodnutí přinese dobré ovoce
- tématem je i sounáležitost jednotlivých větví na kmeni, jejich společné čerpání „živin“ z kmene Kristovy lásky
- jak rozmanitý je užitek z plodů vinné révy! Jak mnohé odrůdy a chuti můžeme získat! Rozmanitost je velké obdarování.
F. A. Meloni: Křest Etiopana
Starokatolická kolekta:
Bože, náš Otče,
tys nás vykoupil skrze svého Syna
a ujal ses nás jako svých milovaných dětí.
Pohleď na všechny, kdo věří v Krista
a dej, ať ve spojení s tebou
najdou pravou svobodu.
Skrze našeho Pána, Ježíše Krista,
který v jednotě Ducha svatého,
s tebou žije a působí navěky.