Kontext liturgického roku
Předposlední neděle liturgického roku vede k přemýšlení nad naší cestou. Tváří v tvář konci roku a jednou i našeho života pomáhají rekapitulovat.
Text
* Sd 4, 1-7
Která armáda dnes nemá devět set železných vozů? V době soudců mít takovou výzbroj bylo neobvyklé. Kenaanský utlačovatel Jabín tímto množstvím železa 20 let utlačoval Izrael. Prorokyně Debora ohlašuje Boží vůli. Na Barákovi zůstalo převést Boží výzvu do konkrétních činů.
* Ž 123
Formální struktura této poutní písně má podobu sborové odpovědi na slova předního poutního zpěváka. Nemáme právo na jiný postoj k Bohu než na postoj pokorné modlitby, podobně jako otrok vzhlíží ke svému pánu. V situaci ohrožení zbývá jen volat: Smiluj se nad námi.
* 1 Te 5, 1-11
Pro křesťany je smrt radostná a z toho, co se stane se zemřelými, si není třeba dělat obavy. V těchto verších píše Pavel o chvíli příchodu Páně. Tento den bude den soudu, den spásy. Křesťané a křesťanky vědí, že v ten den přijde Kristus. On vysvobodil pokřtěné z moci tmy a učinil z nich syny světla a dne. Příchodu Páně se tedy není potřeba obávat. Pavel zdůrazňuje bdělost a ne opomíjení života.
* Mt 25, 14-30
14 Bude tomu, jako když člověk, který se chystal na cestu, zavolal
své služebníky a svěřil jim svůj majetek;
15 jednomu dal pět hřiven, druhému dvě a třetímu jednu, každému
podle jeho schopností, a odcestoval.
16 Ten, který přijal pět hřiven, ihned se s nimi dal do podnikání
a vyzískal jiných pět.
17 Tak i ten, který měl dvě, vyzískal jiné dvě.
18 Ten, který přijal jednu, šel, vykopal jámu a ukryl peníze svého
pána.
19 Po dlouhé době se pán těch služebníků vrátil a začal účtovat.
20 Přistoupil tedy ten, který přijal pět hřiven, přinesl jiných
pět a řekl: 'Pane, svěřil jsi mi pět hřiven; hle, jiných pět jsem jimi získal.'
21 Jeho pán mu odpověděl: 'Správně, služebníku dobrý a věrný, nad
málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.'
22 Přistoupil ten se dvěma hřivnami a řekl: 'Pane, svěřil jsi mi
dvě hřivny; hle, jiné dvě jsem získal.'
23 Jeho pán mu odpověděl: 'Správně, služebníku dobrý a věrný, nad
málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.'
24 Přistoupil i ten, který přijal jednu hřivnu, a řekl: 'Pane,
poznal jsem tě, že jsi tvrdý člověk a sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi
nerozsypal.
25 Bál jsem se, a proto jsem šel a ukryl tvou hřivnu v zemi. Hle,
zde máš, co ti patří.'
26 Jeho pán mu odpověděl: 'Služebníku špatný a líný, věděl jsi, že
žnu, kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem nerozsypal.
27 Měl jsi tedy dát mé peníze peněžníkům, abych přišel a to, co mi
patří, si vybral s úrokem.
28 Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven!
29 Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude
odňato i to, co má.
30 A toho neužitečného služebníka uvrhněte ven do temnot; tam bude
pláč a skřípění zubů.'
Homiletické podněty
1. Kristus nám doslova „vydal“ svůj majetek. Stejné slovo, jako když Pavel popisuje, že Kristus si zamiloval církev a sám sebe za ni vydal.
2. Nikdo není stranou. Každý dostal hřivnu, talenton. (1 hřivna odpovídala 25-ti letému příjmu dělníka).
3. Pán v podobenství odcestoval. Podobenství ale není alegorie. V evangelickém prostředí je nutno se vyvarovat traktování Pána, který je pryč, který zde přítomen není. V reformovaném, luterském i římském učení o sv. večeři Páně jde (dle současných teologických studijí) o jediný záměr: pokusit se vyslovit tajemství skutečné přítomnosti (sic!) Krista mezi námi.
Odcestovaný Pán má pro toto podobenství jediný význam: jeho nepřítomnost na scéně obrací oči ke služebníkům v jejich iniciativě a měli měřítko pro posuzování svého jednání.
4. Se svěřeným lze jednat správně. Dle rabínského práva jednal správně ten, kdo hřivnu zakopal. Zakopání bylo tak bezpečné, že právně za to již dál neměl odpovědnost.
V den příchodu a zúčtování Pána nastává jiná situace: dva služebníci využili to mezidobí, mezičas svého života k práci, vložili to, co dostali, do tohoto světa, riskovali ztrátu. Teprve v hospodaření s majetkem zjistili velikost jmění, které dostali.
Třetí služebník říká pánu, že je „sklerotický“. Dbá na to, aby obstál a nevšiml si, že tím nechal majetek ležet ladem. Námahu vložil do zakopání hřivny. Bezpečným ukrytím se zřekl i odpovědnosti.
5. Udělat to nejjistější není vždy to nejlepší. Ti, kteří riskovali ztrátu jsou nazváni dobrými a věřícími služebníky. Odměnou jim byl ještě větší úkol.
6. Opakem dobrého a věřícího služebníka není služebník-ateista, ale špatný a líný služebník. Opakem věřícího je lenoch. Talenon člověk dostane, ale rozvinout ho, vyžaduje péči.
Starokatolická kolekta:
Nevýslovně veliký Bože,
od tebe pocházejí naše talenty,
které často tak úzkostlivě skrýváme.
Dej nám poznání,
že získáváme, když se dokážeme rozdávat.
Prosíme tě o to
skrze našeho Pána Ježíše Krista,
tvého Syna a našeho bratra,
který s tebou a s Duchem svatým
žije a působí na věky věků.